Potomitan

Site de promotion des cultures et des langues créoles
Annou voyé kreyòl douvan douvan

An nou viv an kreyòl:
Ti koze ant Jacques Pierre ak Jo-Anne Ferreira

Jacques Pierre

  
  

  

JP: Bonjou, Jo-Anne Ferreira. Èske w kapab di nou ki travay w apfè nan domèn kreyòl la nan Trinidad & Tobago?

JAF:  Bonjou, Jacques Pierre! Mèsi, sa sé yon bèl kèstiyon ou mandé mwen. Nou vlé pwézèvé épi moutwé lanng kwéyòl-nou bay tout jénéwasyon. Pou sa, nou ka vizité gwan moun ki sa palé kwéyòl kon pwémyé langaj-yo oben asé byen, toupatou an péyi-nou, Latwinité épi Tabag. Lè nou vizité yo, nou ka mandé yo pou ba nou listwa lavi-yo, tiwé vyé listwa kon Konpè Lapen épi dòt, ba nou pwòvèb twadisyonnèl, épi plis, tout an kwéyòl. Nou ka mété anpil vidyo-nou asou YouTube pou tout moun wè épi apwann.
 
Tanpri, fè yon ti istwa tou kout pou nou sou ki jan nou fè jwenn lang kreyòl sa a nan Trinidad & Tobago? E ki kote lang lan chita menm laba a?

Latwinité té yon koloni panyòl, épi Cedula Pòpilasyon-an (1783) mennen kolon fransé, moun nwè lib épi moun mélé lib, épi moun Afriken ki yo té oblijé twavay kon èsklav adan bitasyon-an. Tout moun té ka palé kwéyòl an tan-sala. Kon sa, nou tini kwéyòl pou 238 lanné jis apwézan . Mé Latwinité vini koloni Anglé an 1802, épi an mitan diznèvyèm syèk-la, gouvèlman fè épi établi yon “politik anglisizasyon” pou doubout dominasyon di moun ki ka palé fwansé (épi kwéyòl). Lanng kwéyòl-nou ka goumen pou viv dépi tan-sala. Imajiné sa - yon lilèt épi listwa améwendyen, épi panyòl (mi non Trinidad), épi Anglé, mé épi yon pòpilasyon kwéyolofonn jis koumansman ventyèm syèk-la. I ni anpil moun ki pa sav ki nou ka fè pati di lakréyolfoni.
 
Èske se kreyòl moun Trinidad & Tobago plis di oswa se patwa? E ki diferans yo fè ant de (2) sa yo? E ki pousantaj popilasyon an ki pale kreyòl oswa patwa?

Patwa sé non-nou pou kwéyòl-nou. An 1869, John Jacob Thomas, ki fèt épi sòti isit, mèt lékòl épi lengwis ki ékwi pwèmyé gwamè kwéyòl, kwiyé liv-li The Theory and Practice of Creole Grammar. Kon sa, nou ni dé pawòl pou lanng nou - patwa épi creole/kwéyòl, mé patwa sé non-an ki moun ka sèvi épi aksèpté pli pasé lòt-la. Sé pa yon non péjowatif oben négatif kon an dòt péyi. Si ou mandé gwan moun pou palé bay ou an kwéyòl, yo sa wikonnèt non-an, mé kwiyé langaj-la patwa pli natiwèl épi nòmèl pasé lòt non-an.
 
Nan senmenn k ap vini an, se pral Jounen Entènasyonal Lang Kreyòl la (28 oktòb), ki jan nou abitye fete jounen sa a nan Trinidad & Tobago? E konbyen lane nou gen depi n ap fete jounen sa a?

Avan COVID-19, pou 20 lanné apwézan, i ni légliz katolik Paramin ki té ka sélébré lanmès kwéyòl, épi apwézan, i ni dé dòt légliz. I ni osi dé lékòl ki té ka tini aktivité-sala, épi Linivèsité West Indies ni yon konsè, épi étidiyan-nou ka moutwé téyat,vidyo, bèlè, épi chanté an kwéyòl. Nou ni dikisyonnè épi 1.200 pawòl épi plis ankò. Nou ja moutwé lison kwéyòl an télévizyon. Alliance Française Trinidad & Tobago ni yon kalandwiyé aktivité, épi Caribbean Yard Campus tou. Òktòb sé Mwa Istwa Calypso, épi Calypso ni wasin kwéyòl. Jodi jou nou ka moutwé alfabè kwéyòl épi ègzanp ki ka sòti touléjou asou TikTok.
 
Se nan ki nivo yo anseye lang kreyòl la nan Trinidad & Tobago? Pale nou sou jefò k ap fèt pou lang sa a rive jwenn plas li nan sosyete a?
 
I ni dé sèl mèt lékòl twinidadyen ki ka enstwi kwéyòl, patizan-mwen Nnamdi Hodge épi patizan-mwen Michelle Mora. Nnamdi ka enstwi dé nivo pou gwan moun - déboutan épi entèmédyè. Michelle ka enstwi pawòl épi kilti an lékòl zanfan pou ti mamay pou yo vini konnèt éwitaj-nou. An linivèsité-a, i ni dé moun Sent Lisi ki ka moutwé kwéyòl-yo. Nou bizwen pou tout moun wikonnèt kwéyòl kon lanng éwitaj-nou, épi nou ka éspéwé moutwé valè istowik, nasyonnal, lengswistik, kiltiwèl, syanntifik pou gouvèlman-nou, Yon jou, nou vlé wè kwéyòl an lékòl pou sé jénès-la, épi diplònm linivèsité kon an Matnik, Gwada, etc.

Nan lane 1869, John Jacob Thomas te pibliye yon liv sou gramè lang kreyòl Trinidad & Tobago a, pale nou sou kontribisyon liv sa a nan etid lang kreyòl yo jounen jodi a?

JAF:John Jacob Thomas té yon pyonnyè an kwéyòl. I ékwi an anglé, épi i apwann kwéyòl, fwansé, laten. Thomas té konnèt kwéyòl an tan-an lè lamonté moun Latwinité té ka palé langaj-la. An 1866, li té koumansé analiz épi wichèch-li asou kwéyòl (lè yo pa té menm wikonnèt kon yon "langaj"). Li pibliyé gwamè an 1869 an Òpò (Port-of-Spain), i ni 150 lanné.

Sé pwémyè gwamè di nenpòt ki vawiyété kwéyòl nenpòt koté an latè-a, épi sété yon sèl volim enpòtan pou lengwistik kwéyòl, lengwistik istorik, gwamè (mòfòloji épi sentaks), étid twadiksyon (épi twadiksyon Bib), étid folklò, épi dòkimantasyon langaj. Thomas kontinyé ékwi; li pwodwi yon wédaksyon pou konpawé kwéyòl fwansé épi kwéyòl anglé, épi li diskité enfliyans di langaj afriken asou kwéyòl. Li té tini plan pou pwòdwi yon gramè menm pli long épi pwofon pasé pwémyè gwamè-li pou konpawé épi se lòt kwéyòl-la. . Mé li mò lè té tini anni 48 lanné an 1889.

Mi plis enfòmasyon: https://sta.uwi.edu/uwitoday/archive/may_2019/article11.asp
 
Nan 1889, ven lane apre piblikasyon liv gramè a, John Jacob Thomas te pibliye Froudacity, pale nou sou liv sa a ti kras, e ki sa li reprezante pou pèp Trinidad & Tobago a?

Mèt lékòl John Jacob Thomas, ki viv an diznevyèm syèk-la, lengwis, ékwiven épi entèlèktyèl piblik, té sa piblyé Froudacity (1889), wéfitasyon-li té pibliyé kont yon rasis kolonyal.

Pale nou sou pwodiksyon liv an kreyòl nan Trinidad & Tobago? Èske ou jwenn anpil jenn moun ki konn li ak ekri lang lan?
 
I ni yon liv bileng épi chanté twadisyonnèl ki Nnamdi Hodge épi Florence Blizzard fè, épi dé ou twa dòt liv. Sèlman moun ki sòti linivèsité épi klas Nnamdi sa li épi ékwi langaj.

Ou menm ki se yon natif nataf peyi Trinidad & Tobago, pale nou sou de twa evennman ki plis make jenerasyon w lan lè w t ap grandi?

Mwen ni pou katjilé asou sa. I pa ni gwan bagay pou fanmi-mwen - nou toujou té ka alé bò lamè-a, Kanaval té enpòtan pou nou, bagay kon sa. Mé pou péyi-nou, i né détwa zafè nasyonnal - an 1970, nou té ni yon wévolousyon “Black Power”épi an 1972, Latwinité épi Tabag vini yon Wépoublik.
 
Ki atis/ekriven nan peyi ou ki chante/ekri nan de (2) lang yo (kreyòl ak angle)? Èske Trinidad & Tobago gen yon lang ofisyèl?
 
Chantwèl Calypso-nou té ka ékwi épi chanté an kwéyòl, épi chantè bèlè. Langaj ofisyèl péyi-nou sé Anglé.

Èske w kapab site senk pwovèb kreyòl anpil moun nan Trinidad & Tobago itilize souvan?

Moun ka sèvi pwòvèb kwéyòl san konnèt yo sé kwéyòl, pas zansèt-nou twadwi tout bagay pou anglé épi pou kwéyòl anglé.

Sa ki sla’w sé sla’w.
What is yours is yours.

Pwan douvan avan douvan pwan ou
To take in front before in front take you

Makak pa jamen ka di ich-li lèd.
Monkey does never say it child ugly.

Makak konnèt ki bwa li ka monté.
Monkey know which tree to climb.

Wazyé tini zowèy.
Bush have ears.

Dé mal kwab pa sa wété an menm twou-a.
Two man rat cannot live in one hole.

Mi plis enfòmasyon: https://languageblag.wordpress.com/2018/03/01/trini-patois-proverbs/

Pou fini, ki jan ou panse Ayiti ak Trinidad & Tobago kapab travay ansanm pou fè kreyòl la ale pi lwen?

Jean Casimir vizité Paramin épi li kolèkté yon kantité listwa twadisyonnèl. I té ké bon pou kamawad épi kòlèg ayisyen-nou édé nou dòkimanté épi apwann épi moutwé vawiyété patikilyé-nou. Nou kwè sé dé bagay sa-a enpòtan: 1) li enpòtan pou konnèt vawiyété-nou avan li dispawèt pou tout tan (menm pou anpéché dispawisyon-li total épi pa pèdi langaj-nou) pou nou fyè, pas anpil di nou kwè ki vawyété-nou mové épi lòt vawyété-a pli méyé pasé sla-nou, épi 2) li enpòtan pou nou ni yon sèl vizyon Karayib épi vizé pou konpwann yonn a lòt epi apwann yonn a lòt. Annou alé douvan ansanm.     

Mèsi anpil. Kenbe la.

Jacques Pierre
Co-directeur de Haiti Lab,
Duke University

*

 Viré monté